Telefonáty s Čínou

Když 21. září 2021 vychází nová kniha od washingtonských reportérů Boba Woodwarda a Roberta Costy, její obsah vzbudí velký rozruch. Zejména její část, ve které reportéři popisují situaci, která nastala po amerických prezidentských volbách v listopadu 2020. Kniha přináší informace o krocích, které podniknul nejvyšší americký generál Mark Milley. Po zveřejnění výsledků voleb, došlo u Trumpa k nervovému kolapsu, záchvatům vzteku a nekonečnému vymýšlení teorií o zfalšovaných výsledcích voleb. 

Toto byl první z indikátorů pro gen. Milleyho, aby začal nad vážností situace přemýšlet. Když byl proveden útok na Kapitol 6.1 2021, Milley došel k názoru, že situace je opravdu vážná a je na čase jednat. Sám řekl, že se u prezidenta nikdy neví, co je jeho spouštěcí bod a jakých dalších činů může být schopen. Věřil totiž, že by prezident Trump rozpoutal nukleární krizi, jen za účelem poslední snahy porazit svého konkurenta a nově zvoleného prezidenta Joa Bidena. Nejen on, ale i mluvčí Bílého domu Nancy Pelosi, se kterou vedl jeden z několika telefonických rozhovorů, se obávala, aby prezident nerozpoutal nukleární válku s Čínou. Gen. Milley se proto rozhodl jednat a svolal tajnou schůzku v Pentagonu s vrchními představiteli. Na této schůzce měl gen. Milley všem bez výjimky nařídit, aby ho informovali o jakémkoliv kroku, nebo rozkazu týkající se vojenského nebo jaderného útoku. Vyžádal si, aby přítomni verbálně odsouhlasili, že bez vědomí gen. Milleyho nebudou jednat. Jeho rozkazy byly v konečné fázi ještě podpořeny zjištěním, že prezident Trump obešel, tým pro národní bezpečnost a podepsal rozkaz pro odchod vojk z Afghánistánu do 15. 1. 2021. Tento rozkaz byl naštěstí anulován, ale gen. Milley nabyl přesvědčení, že prezidentu Trumpovi nelze věřit a je zapotřebí jednat.

Milley dva dny po útoku na Kapitol vydává rozkazy a zároveň uskutečňuje v pořadí již druhý telefonický rozhovor s nejvyšším čínským generálem. Čína se obávala nestability, kterou v USA útok na Kapitol mohl vyvolat, a obávala se důsledků jednání prezidenta Trumpa. V tomto rozhovoru gen. Milley čínského generála uklidňuje, že hlavní město je stabilní a že jsou přijata taková opatřená, aby nedošlo k neočekávanému útoku na Čínu. Také ho ujistil, že pokud by přece jen k útoku dojít mělo, bude o něm generála informovat s předstihem. 

Tato výměna informací je pro vztah s Čínou velmi důležitá. A to z důvodu, že nejvíce kritické dny ke vztahu k Číně byly za celé volební období poslední dny mandátu Trumpa v čela USA. Ve kterých se snažil prosazovat tvrdá opatření vůči Číně a její politice. Čínu označil za největší hrozbu pro USA, přičemž rekcí Číny byl slib odvety za tyto prohlášení. Ve svůj poslední den v mandátu, Trump obviňuje Čínu z páchání genocidy na Urgujích, čímž Čína reaguje uvalením sankcí na americké představitele. Tato prohlášení vedou k silnému otřesu, už tak slabých vazeb mezi USA a Čínou. V situaci, kdy jsou vztahy takto napjaté a státy si vzájemně nedůvěřují, bylo velmi důležitým gestem ze strany gen. Milleyho informovat svůj čínský protějšek o stavu, ve kterém se hlavní město nachází a jaký postoj k němu zaujímá. 

Reakce, po zveřejnění těchto informací, na sebe nenechala dlouho čekat. Prezident Trump označil gen. Milleyho za hlupáka a lháře. Trump jeho příběh označil za nepravdivý a vymyšlený. Zároveň se nevyhnul komentářům ohledně velmi nepovedeného a chaotického odchodu amerických vojsk z Afghánistánu, který probíhal pod vedením právě Milleyho. Trump se vyjádřil, je zrádce, a jakožto zrádce by měl být za své činy souzen.