Co je to suchý systém pokládky podlahového topení

Podlahové topení je jeden z fenoménů moderní doby, jehož vývoj je velmi zajímavý. Mnozí z vás ještě pamatují dobu socialismu a možná i první pokusy, které někteří nadšenci s podlahovým topením prováděli. Tehdy se zalévaly topné hadice betonem a tento trend se přenesl i do devadesátých let, v podstatě byla tato technologie velmi primitivní, stačilo topnou soustavu napevno zabetonovat a na betonový povrch se pak mohla pokládat dlažba, palubky, koberce i jiné podlahové krytiny. Prozíravější lidé se ale raději drželi zkrátka a sázeli na klasické radiátory, protože si uvědomovali, že každé technické zařízení se může porouchat, a v případě podlahového topení to znamená vytvořit z obytného prostoru staveniště. Bourání betonu v obýváku pneumatickým či elektrickým kladivem, to nikdo nikomu rozhodně nezávidí.

Tato úskalí přivedla na myšlenku šikovné konstruktéry a inovátory, kteří zavrhli přímou betonáž topného potrubí, a vytvořili takzvaný suchý systém pokládky. Využívají se k tomu polystyrenové systémové desky podlahového topení https://heatsys.eu/systemove_desky.html, stačí je položit na podlahu, vsunout do jejich drážek topnou hadici a systémové desky pak zakrýt sádrovláknitými nebo cementovláknitými pochozími deskami.

Ty jsou již dostatečně pevné na to, aby udržely na své ploše podlahovou krytinu, nábytek i lidské postavy. Vše se provádí bez lepidel, malty a tmelů, případně pouze pokládka podlahové krytiny vyžaduje drobné povrchové úpravy podlahy, ale podstatné je, že pokud se v topení vyskytne závada, lze ji snadno odstranit demontáží podlahy bez sbíječky a party zedníků. Další velkou výhodou tohoto systému je jeho nízká hmotnost, u betonové lité podlahy počítejte se zátěží i několika tun, což je většinou nepřípustné u půdních vestaveb a dalších stavebních konstrukcí, které mají omezenou nosnost, zatímco tyto systémy jsou výrazně lehčí.